Jan Zahradníček: Píseň

Máš ráda spřežení ta vraná
borových lesů vzhůru podle cest,
nebesa nad nimi tak prudce zotvíraná
(ó milovaný, milovaná!)
nemohou, nemohou než slavit vjezd
v ten pohled tvůj jak ona lemovaný
spřežením řas, jež světlo svírají,
co přes tvář tvou i přes zem, přes balvany
(ó milovaná, milovaný!)
sníh pleti neposkvrněné se rdí.
Obzor, tětiva prudce napínaná,
pod ním kříž na kříž cesty lidské jdou
usednout, Bože, tam, kde sluneční je strana,
(ó milovaný, milovaná!)
krok můj se setkal s tichou chůzí tvou.