Václav Engler

Vložil: Zora Šimůnková

Raději bych nepsal nic afektovaného á la „bilancující básník na prahu kristových let“. Ale, když už to musí (spíše doufám, že ne) být, uvedl věk (32 let), zmínil se, že jsem prošel několika, nejen na básníka, dost nepoetickými zaměstnáními (např. demograf, kurátor – nikoli muzejních sbírek, ale osob odsouzených k výkonu alternativních trestů, dokumentátor atd.) a nyní v jedné neziskovce na plzeňsku vykonávám dobrovolnickou službu. Vlastně by bylo možné uvést, že jsem „na volné noze“ – tenhle eufemismus je k mému egu dlouhodobě torpédovanému s daleko větší přesností než jakou měly legendární americké bombardéry Avenger, přece jen poněkud milosrdný, ale to už se mi zdá opravdu úlet


Dobrá rada

Při sekání klestí
Kolem mne v trávě
Poskakuje červenka
-poraď, co se starostmi

Zakroutí hlavičkou
A mlčky se vykálí


Ve vojenském pásmu

Hladina rybníku něžně naráží
Do stěn plechové pramice u břehu
Všude kolem – jen lesy a lesy…
…a nebe zčeřené brázdami dopravních letounů…
…taky dvě metrákové víly supící na kolech


Při četbě Ranních rozhovorů
V klášteře opata Lin – Ťiho

Zapadající slunce maluje svatozář
Smrčkům a jabloním
Neklidná žabka – žbluňk do tůně!
Holka v plavkách seče trávu

V zahrádkářské kolonii
Pod zamračeným nebem

Odbarvené holé stromy na stráni
Naslouchají kachnám
Smějícím se dole v řece
Opodál v zahradě se líně otočil velký kocour
Raduji se – tady a teď – žiji

Říjnová neděle

Na břehu přehrady padá soumrak
V rákosí – beze strachu – hrají cvrčci
Možná naposled, svou píseň
(než, do jara, napořád, odejdou pod zem)

Obecenstvo je dnes mimořádně chladné
– tisíce drobných vlnek
na blyštící se hladině