Táňa Nováková

Vložil: Zora Šimůnková

*1961 – žije 29 let v Ústí nad Labem.

Téměř 20 let pracovala v bance. Bohužel, její věk již nebyl pro peněžní ústav dostatečně atraktivní, tak se s ní její letitý zaměstnavatel rozloučil výpovědí, aby již po měsíci její místo obsadil o generaci mladší pracovnicí. Vzhledem k tomu, že žila v regionu s téměř 14% nezaměstnaností, radovala se jak blázen, když získala práci jako pomocný dělník v tiskárně.
A tady uprostřed vůně papíru a barev začala psát. Miluje déšť, knížky a dršťkovou polévku. Pokud se těšíte na nějaké bohémské pikantnosti, žádné nepřijdou. Žije obyčejný život, bydlí v paneláku, má už jen jednoho psa a nábytek z Ikea.
Vydala sbírku básní „Den červeného ptáka“. Celý náklad se rozprodal během dvou měsíců. Pravda, náklad nebyl zase tak vysoký, ale autorka to dodnes považuje za zázrak.
Během tříleté tvorby získala několik ocenění. Publikovala v H_aluzi, v Nových březích, ve Psím víně. Je zastoupena v mnoha sbornících. Počátkem roku 2010 jí bylo nabídnuto členství v Severočeském klubu spisovatelů.
V současné době se připravuje na výstavu své poezie na hradě Střekově, v židovské synagoze v Děčíně a ve věži dílny ručního papíru v Litoměřicích. Letos se rovněž uskuteční její večer autorské poezie při příležitosti výročí 200 let od narození K.H. Máchy.


KOČIČINY


Vzpomínky na Afriku

Hrnce, kastrol, koflíky,

přijela myš z Afriky.

Jak vypadá? Černá je!

Na bubny všem zahraje.

Jídelníček, milé kočky,

v Čechách trochu pozmění.

Černá myška není k jídlu,

tato, dělá umění!


Večírek na zámku

Představte si hostinu

na kočičím zámku.

Už je cítit pečínku

z kuchyně k altánku…

Šunka, řízky, mléko v číši

kočkokrásky, kočrytíři.

Krinolíny – barvy hýří,

kocouři jsou kavalíři.

V kočičině hovor předou,

o ty krásky duel vedou.

Katze von Schloss nezoufá

rozvalená  na sofa.


Dárky

Přijela Míca z Paříže,

přivezla šaty, vějíře.

Parádu koupila naší Líze

v obchodu přímo na Champs – Élysées.

Kocour Hugo, ten byl dál,

přivez´ vodku, kaviár.

A že nerad naši zimu,

ze sobola kožešinu.


Mezinárodní kočky

My jsme kočky světové,

prostě jsme už takové.

Kóška to je v ruštině,

naše sláva nezhyne.

Katze, chat, cat, mačka,

úžasná to značka!