Saša Gr.

Vložil: Zora Šimůnková

Narozen 31.10. 1977 v Novém Městě na Moravě.
Vzhledem opoždění mentálního vývoje a socializačního procesu jeho skutečný věk odpovídá 20 letům.

První báseň „napsal,“ když ještě neuměl psát:
„Ouha ouha, Sašovi z punčochy palec čouhá!“

Dětství strávil v Bystřici nad Pernštejnem hrou s pokličkami od hrnců a kastrolů. Následně byl donucen dospět.

Vyučil se uměleckým keramikem na OU Umělecko-řemeslné výroby v Praze. Později maturoval z ekonomie při zaměstnání na SOŠ Profes, (Praha 4)

Omylem byl přijat na FF UK – obor Pedagogika, studium však odložil na vyzrálejší léta. Nic se nesmí uspěchat.


Saša Gr. vystřídal řadu nejrůznějších profesí, protože to dobře vypadá v životopisech umělců. Živil se podnikáním v keramice, předváděním keramiky ve westernovém městečku, byl prodavačem popcornu, operátorem, mistrem odborné výuky na učilišti, pracovním terapeutem, lektorem, redaktorem, správcem internetových projektů aj.

Nyní pracuje na Ministerstvu vnitra ČR… jako vrátný.
V noci bdí a přes den spí. Pomalu se proměňuje v temný stín.


Publikační činnost:

MLHA, Biblio, Dotyky, Zrkadlenie – Zrcadlení, To Be Free, různé menší literární časopisy a funziny, internet.

Připravuje vydání debutové knihy v nakladatelství Gasset.

Svůj nešťastný život tklivě glosuje ve svém literárním deníku Nejezte odpadky!


Aktivity:

Spoluzakladatel kulturního sdružení Erteple&Hmla – www.eh.batyskaf.net

Člen neformální výtvarné skupiny Wakuum15G – www.wakuum15.nosquare.net
Výstavy: Bystřice n. P., Boskovice aj.

Člen přípravného výboru festivalu Literární Vysočina – www.literarnivysocina.com

Zakladatel literárního Klubu MLHA. Šéfredaktor literárního časopisu MLHA – periodika, které má problémy s periodou (Dosud vyšlo 11 čísel.) www.mlha.batyskaf.net

V Nakladatelství Mezera vedl mj. projekt literárního serveru Mezera.org a internetového Rádyja MLHA (2008) www.mezera.org

V roce 2009 uspořádal první paraliterární konferenci s mezinárodní účastí na téma Poezie v jídle a jídlo v poezii.

V současnosti je projektovým manažerem nově vznikajícího literárně-výtvarného serveru. (Na veškeré podrobnosti je zatím uvaleno přísné informační embargo.)



Jede medička na sáňkách

Jede medička na sáňkách
za sebou víří sněžný prach
Z kapes jí padají stříkačky
skalpely nitě a štípačky

Vysvitlo slunko – hrozně tá
Medička je dost rozjetá
Z tašky jí létají obvazy
tu o pařez se zarazí

Letí medička oblohou
ptáci ji dohnat nemohou

5.11.05


Pistolí na prasata

Proč bys mě měla chtít!
Je mi to buřt má zlatá
asi se zastřelím
pistolí na prasata

Ještě psa vyvenčím
Pak řeknu všemu Amen
na hrob mi položte
jen pizzu se salámem

čtvrtek 10. listopadu 2005


Ten mediččin

Tak prý ten její jmenuje se Adam
Už z toho jména hned na zadek padám!

Biblický symbol prapodstaty muže
Co tady básník s modrou knížkou zmůže?

A další popis byl poměrně strohý:
ruce má v počtu: 2 A má taky dvě nohy

A na můj dotaz zda i hlavu má
psala že ano, prý i s ušima!

Dle všeho tedy překvapivě zdá se
že Adam značně lidem podobá se

a jen mi trochu bránil přirozený stud
zeptat se zda má také i pohlavní úd

neděle 15. ledna 2006, 10:09:26


Medička už mu nepíše

Medička už mu nepíše
a proč by taky měla?
Snad pitvá právě měkkýše
či mrtvá lidská těla

Či listuje snad v atlase
a opakuje klouby
a do tamtoho mamlase
už dávno je jí houby

Možná má v rukou stetoskop
a poslouchá si srdce
básník si v duchu kope hrob
a v srdci mu to hrce

Ve snu mu ale medička
zas v bílém plášti kane
a z chirurgických  rukavic
ho zdraví něžné dlaně

19.11.2005 11:35:57


S bývalým přítelem bývalé přítelkyně
(Stanleymu)

S bývalým přítelem
bývalé přítelkyně
žereme sušenky
a bavíme se líně

Pijeme černý čaj
a řeč jen občas vázne
a naše mysli jsou
vyrovnané a prázdné

On novou dívku má
já zas po jedné toužím
Však oba samotni
dnes vyjdeme vstříc loužím

Déšť padá na chodník
už krápe jako svině
Brečí nám na hlavy
bývalá přítelkyně

26.11.2005


Adam a křehká medička

Hle, Adam už je na Adama!
tak začíná to věčné drama
koloběh života a smrti
ona se třese – on se vrtí
Teď odhazuje slipy v dáli
je tu to, čeho jsme se báli
Medička křehká něžně sípe
on vzrušen – chrupem trochu skřípe
Už na ni vztáhl svoji pracku
tu nečekaně dostal facku!
Snad jste si nemysleli, lidé krásní
že bych je nechal šukat ve své básni!

15.1.2006 15:48:59, neděle


Jinou medičku

Vyplavil jsem si endorfiny
a teď si říkám, človíčku
tak uplácej si třeba z hlíny
jen trochu jinou medičku

jen trochu jinou – stejnou zcela
a stejně živou, žádný stroj
takovou co by pověděla:
Veď ja ťa ľúbim, drahý môj

Volala mi kamarádka v depresi
že se staví, jestli mě to neděsí
Taky psala jedna mladá malířka
ať prý klidně zaklepu jí na dvířka
Má bývalá pláče celé dny
ještě se jí o mě zdají sny
Jedna dívka, která básně píše
možná pro mě také tajně dýše

Se mnou osud vyběh lehce:
chci jen tu, která mě nechce

25.12.05 13:13 


Medička už má jiného

Medička už má jiného
– snad perspektivní chlápek –
ducha i těla sličného
Tak zachytila drápek

V oku má jiskru horoucí
a v ošlehané tváři
mu šaramantní  úsměvy
na všechny kolem září

Jistě má velké znalosti
kulturní přehled značný
Těší se z nové známosti
a medičky je lačný

Je, myslím, velmi sečtělý
však sportem rovněž žije
lyžemi nebo snowboardem
do Malé Fatry ryje

V čajovnách často chlemtá čaj
rád vychutnává nálev
Jen z vůně toho nápoje
hned hádá jeho název

Na horských kolech přes léto
po kopcích budou skákat
Pak na svá těla zpocená
něžně se budou sápat

Snad přespí v cizím hotelu
s kreditkou pod polštářem
Přečte jí něco z beatníků
se znalým komentářem

Koupí jí šaty, řetízek
bude zvát na večeře
a ve všední dny bude růst
v profesní kariéře

Básník už nikdy nebude
jí hladit nožky bosé?
Co bude dělat? Těžko říct….
Asi se rejpat v nose.

6.1.2006 20:03:06


>> další na alexangr.odpadky.com/